Václav komentuje

Mladší žáci

mají v pátek štafetu CTIF (9 x 50m) a štafetu dvojic, v sobotu požární útok a štafetu na 4 x 60 m.

A tým, bohužel prokázal, že na nejlepší už několikátou sezónu nemá. Je pravdou, že jsme z něj vzali trumfové eso – Marťu Hegra a Honzu Pohla, kteří museli doplnit starší B tým tak, aby vůbec mohl startovat, ale nasazení a snaha tomuhle týmu chybí. Ne náhodou jsou v okresní lize mezi posledními nejen bodováním, ale i výsledky.

A dopředu upozorňuji, že jejich trenérka Žužu chytá veliké změny. A my ostatní vedoucí ji plně podpoříme, protože říkat 10 letým borcům, aby se připravili, zatímco si v klidu kopou na bránu, to prostě nejde.

Zkrátka řečeno. Po podzimním 4. místě jsme boj o medaile prohráli ve velikém stylu. Jejich konečné 9. místo je zcela nezasloužené a měli být ještě níž. Jedinou disciplínou, na kterou se v jejich podání dalo dívat, byla štafeta dvojic. A to je na slušné umístění hodně málo. A celkově tento tým hodnotím jako jasně nejslabší ze všech našich družstev. Žužu – konej…

B tým měl věkový průměr necelých 7 let  a kromě našich benjamínků ze školky – Davida Findejse (5 let) a Lukáška (4 roky), za ně závodil i Kája (6 let), který je pohybově slabší. Přesto tito borci dokázali vybojovat neuvěřitelné 14. místo z 24. účastníků. A tomu ani Vy neuvěříte, porazili jak ve štafetě, tak i v požárním útoku svoje starší kamarády!!! A zatímco starší i po nepovedeném požárním útoku odchází z placu jako mistři a motání hadic nechávají na trenérech i našich divácích, například malý Davídek chodil automaticky motat s námi. A to je pro mě ten pravý frajer! Tento tým je vítězem z dvojdenky pro Pomezí.

Starší žáci

mají oproti mladším v pátek navíc ještě požární útok CTIF, jinak vše stejné

B tým, který byl doplněn o dva mladší borce výsledkově nezklamal, ale na Plamenu je daleko větší konkurence, takže čas pod 20 s v požárním útoku stačí na 5. místo v lize, zde z toho bylo místo až 11. A také je, pochopitelně, poškodila zcela vymyšlená diskvalifikace. Přesto musím pochválit zejména velitelku Lucku, která se o svém přeřazení do Béčka dozvěděla až den před závodem, ale svoje postavení vzala tak, jak jsem jenom doufal. Je to perfektní holka, která ví, že nebojuje za sebe, ale za celý náš kolektiv. Neudělal žádnou chybu a především skvěle ukočírovala tu bandu za sebou. Jestli si někdo zaslouží jet na krajské kolo z B týmu, tak to je jednoznačně ona. Thirry předvedl svůj vysoký standart a potvrdil svoji nominaci do A týmu na příští sezónu. Největší šok mně však připravil Dodo a musím říct, že i on má jasně nakročeno do nové elity. A ještě velká pochvala pro Páťu, který i se zraněním absolvoval všechny disciplíny a přestože byl viditelně handicapován, vše zvládl.  Nakonec skončili borci na 14. místě, ale zcela zřejmě po ovlivnění nekorektními výroky rozhodčích. S ohledem na jejich doplnění mladšími až na poslední chvíli i na vývoj závodu však jejich vystoupení považuji za velmi slušné.

A tým měl již dopředu a zejména po 3. místě na ZPV jednoznačný cíl – postup do kraje. I když se nám všichni smáli a již v Pohodlí na podzimce se ptali, kde se v nás bere ta naivita, když nám 6 elitních sportovců odešlo a my chceme na kraj, my všichni vedoucí jsme slyšeli tikat v našich borcích ten pověstný pomezský dynamit. Jinak ani nelze nazvat páteční vystoupení, kdy vyhráli nejtěžší disciplínu Plamenu, požární útok CTIF a poprvé od dob sprinterů Jandy, Jukla a spol. i štafetu CTIF. První čas za 93 vteřin nebyl nic moc, ale když slyšeli, že se musí zlepšit, dynamit vybuchl – zlepšení o 10 vteřin a vítězství. Nebýt rozpadlé hadice při motání na štafetě dvojic, vyhráli s přehledem i tuto disciplínu. Ale i to bylo již součásti taktiky rozhodčího z jiného družstva, když na ně před startem křičel, že jsou diskvalifikováni. Ale protože to vše dělá lajdácky i to rozhodování, neuvědomil si, že o kraj bojuje áčko a nikoliv béčko, které potrestali. Inu, pan rozhodčí patří mezi chovance ústavu, protože by se tak naplnilo biblické rčení: “I přišel on ke svým a oni jej nepoznali“. A jak by řekl náš Kája: „Václave, je to debil.“

Druhý den nám totálně nevyšla štafeta, avšak borci již měli takový náskok, že dva pohodové pokusy v požárním útoku nám radost z postupu jenom potvrdily. Přesto ještě vzpomínám na smůlu, že ve druhém pokusu nám šla do pravého proudu později voda, protože Jířa na levém proudu zaznamenala o více než vteřinu nejlepší nástřik dne – 15.42 s!!!!!

Co dodat, jasné plánované 2. místo a zcela bez jakýchkoliv pochyb postup do kraje. O síle tohoto týmu nikdo z nás nepochyboval a soupeři jenom čuměli, nezírali, prostě čuměli.

Pochopitelně doplním jména Plameňáků, kteří potřetí v řadě posunuli náš sbor mezi krajskou elitu: Milan Makovský, Michal Pospíšil, Jirka Háp a šest hasičských víl, houby víl, jsou to naše čertice s křídly – Zuzka Lopourová, Terča Hladká, Terča Kropáčková, Jířa Šimonová, Jana Ševčíková a Náťa Jílková.

Nevěříte, to Vám bude třeba jednou vykládat jeden elitní běžec z Jevíčka, jak přebíral štafetu 10 metrů před Jířou a při další předávce se jí díval už jen na záda. Jestli ji tedy vůbec zaregistroval, při její rychlosti.

Na závěr bych chtěl trochu zmírnit celkový dojem ze závodů a podělit se s Vámi i o příjemný zážitek. Způsob, jakým prováděl svoji práci strojník Honza Bidmon, to zaslouží jenom poklonu. I když Jiříček to není, postaral  se Honza i velmi pozitivní zážitek na závodech. A to stejné platí i o jeho bráchovi Jirkovi, který v klidu řešil vzniklé problémy a musím říci, že to byl právě on, kdo zabránil totální degradaci tohoto závodu zamítnutím dodatečné úpravy zrušení trestných bodů za přešlapy.

Svět je Lunapark, spravedlnost pro Jamajku a alespoň hodinové ovace pro Plameňáky

Václav

„Jsme červení, jsme bílí, jsme Pomezskej dynamit“